aneb co mě zrovna napadne

Sesterské putování

7. 10. 2017 14:55
Rubrika: Ze života | Štítky: klášter , putování

Všichni jsme jenom poutníci na této zemi a putování patří k životu. Když jsem před pár lety vstupovala do kláštera, nenapadlo mě, že budu jako sestra společně se svými spolusestrami podnikat úžasné poutě na krásná místa!

Před dvěma lety jsme podnikli první větší pouť po severních Čechách, aneb jsme se vydali putovat po stopách našeho zakladatele otce Theodosia. Tento švýcarský kapucínský otec koupil (1860) v Horním Litvínově továrnu na sukno a rozhodl se vnést do vedení továren ducha křesťanské solidarity. Výtěžek měl zajistit dělníkům spravedlivou mzdu a sloužit sociálním účelům. Sestry měly mít účast na vedení. Při továrně založily malou nemocnici a školu pro děti dělníků. Ovšem vzhledem k různým nepříznivým podmínkám se projekt nezdařil. To ovšem nezabránilo tomu, aby se postupně začal rozrůstat počet milosrdných sester sv. Kříže.

Putování Einsideln 2017

V rámci svatého roku milosrdenství jsme podnikli společnou pouť do Polska. Mohli jsme navštívit rodné město sv. Jana Pavla II., Kalvárii Zebřidovskou či poutní místo Čenstochovou.

Před pár dny jsme se vrátili z letošní poutě, kdy jsme se účastnili národní svatováclavské poutě ve Staré Boleslavi a pak jsme postupně mohli navštívit dvě naše zahraniční společenství se dvěma našimi blahoslavenými sestrami a náš mateřský dům ve Švýcarsku Ingenbohl. První sesterské společenství se nachází v Hegne u Bodamského jezera v těsné blízkosti ostrova Reichaneau známého z knížek spisovatelky M. C. Ziescheové. Sestry zde provozují hotel sv. Alžběty, vybudovali zde speciální zázemí pro lidi s Alzheimerovou chorobou (aby se tito lidé mohli co nejvíce samostatně pohybovat), je zde několik typů škol a v poslední řadě se zde nachází formační společenství s noviciátem pro oblast Evropy střed. Pro křížové sestry je toto místo významné tím, že zde žila blahoslavená sestra Ulrika Nischová. Tato nenápadná sestra pracující v kuchyni svým životem a skromnými skutky, žila ve velké blízkosti Pána. Bůh ji obdařil mystickými dary a vyzkoušel utrpením. Vše přikrývala láskou a mlčením. Zemřela ve 31 letech. Dnes se zde nachází její krypta a muzeum. „Jsem chudá a přece mám všechno.“

Další den jsme mohli doputovat do našeho mateřského domu v Ingenbohlu. Pro mnohé z nás to byla naše první návštěva mateřského kláštera, doposud jsme jej znali většinou jenom z vyučování, fotek nebo povídání sester, které jej navštívili. Už jsme věděli, že klášterní budova je tvořena z betonu a není na ni pěkný pohled. A opravdu. Na první dojem toto místo nemá vzhled ani podobu mateřského domu, ale duch uvnitř kláštera bije pro Krista a to je cítit v celém areálu! V době, kdy se mateřský dům přestavoval do dnešní podoby, se setry rozhodly, že peníze, které by vydaly na výzdobu kláštera, raději pošlou na misie a zvolily skromnější styl. V té době na stavbu přispělo i město s prosbou, aby se pod klášterem vybudoval kryt pro celé město. Takže pod klášterem se nachází systém chodbiček, kterými jsou propojeny všechny budovy v celém areálu kláštera. Krom kláštera se zde totiž nachází i velký kostel, krypta, Tereziaum (škola s internátem), exerciční dům, dům pro hosty, zázemí pro poutníky, kavárna, sesterský hřbitov. Svým nenápadným životem tady slouží necelých 300 sester. V kryptě je pochována spoluzakladatelka a první generální představená Bl. Matka Marie Terezie Schererová. V její blízkosti jsme mohli slavit mši svatou a v osobní modlitbě předkládat starosti a radosti, se kterými jsme připutovali. Pro mě osobně to byly moc vzácné chvíle. „Nemalomyslňme, nýbrž pohlížejme na Toho, od něhož pochází všechna síla.“

Při vstupu do kostela se nachází hrob našeho zakladatele otce Theodosia. Aby každá sestra, která vstupuje do kostela, si stále připomínala slova a odkaz našeho zakladatele: „Boží dobrota mne nikdy nezklamala.“ „Všude, kam až dosahuje slunce, jsou lidé mými bratry.“

Mateřský dům Ingenbohl 2017

Tyto krásné dny putování byly obohaceny společným časem stráveným na cestách ať už v autobuse, při jídle či modlitbě. Jsem ráda, že mohu zakoušet radostnou atmosféru ze společenství, ale zároveň jak už i z našeho názvu plyne, nezapomínat na kříž a pamatovat, že i já jsme jenom poutníkem na této zemi.

Zobrazeno 812×

Komentáře

Eliška Kalová

Myslela jsem na Vas v modlitbe :-)

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz