Tak tato myšlenka se mi vyskytla v hlavě, když jsem se chystala ke spánku dne 14. 1. 2011. Tento den byl pro mě plný překvapení a velké radosti. Zvláště když se staly dva malé zázraky na velkých cestách, okamžiky, které jednou přijít musely a bylo jen otázkou kdy.
Život je těžký a krásný zároveň. Tak to mi blesklo hlavou, když jsem se večer s radostí chystala do postele. „Život je těžký a krásný zároveň. Život je těžký proto, že ho žijeme jen jednou a krásný proto, že ho nežijeme pro sebe!“ byla další slova, která mě napadla. Teď se chci k těmto myšlenkám vrátit.
Život je těžký proto, že ho žijeme jen jednou!
Myslím si, že každý z nás zažil v životě různé pády, těžké zkoušky jak ve škole, tak i v životě. Mnozí se jistě cítili na hranici svých sil, prázdnoty, opuštěnosti, bezbrannosti. Život je těžký proto, že ho žijeme jen jednou! Nikdo z nás neví, jak náš život bude vypadat, když se rodíme jako malé a bezmocné děti. Nikdo nedokáže přesně říct, co bude za 50 let, jestli bude ještě ropa, co bude za 20 let s naší společností, kde budeme my za 10 let, co budeme dělat zítra. My máme v dnešní době spoustu možností, možností o kterých se našim rodičům a prarodičům vůbec nezdálo. O to více bychom si měli uvědomit, že máme i větší zodpovědnost. Máme různé plány, ideály, potřeby, touhy. Někdy se to v nás bije, jindy víme přesně, co chceme udělat a jak to chceme udělat, čeho chceme dosáhnout. Život je těžký, právě proto, že ho žijeme jen jednou. Jen jednou … už nikdy více člověk nezažije chvíli, kterou právě prožil, už nikdy nezakusí kouzlo okamžiku, kterého byl svědkem, už nikdy nemusí spadnout tak hluboko, jako třeba dneska, už nikdy nezažije první setkání se svým klukem, už nikdy neprožije člověk stejný den znova… už nikdy, je to jen jednou. Už nikdy člověk neprožije stejný den, setkání, okamžik, radost, ale i bolest. Už nikdy. Jak řekl Herakleitos: Panta rei! (Vše plyne). Co bylo, už není. Už není to, co bylo, ale i tak to všechno může nadále přebývat v našem srdce. Stejně jako to dělala Maria (Lk 2,51).
Jen jednou … budu mít příležitost setkat se zase s tím člověkem? Budu mít možnost zase s ním mluvit, či jen s ním být? Dostanu novou příležitost pomoci druhému, když jsem tu první nevyužil? Dostanu ještě jednu šanci ukázat profesorovi, že jsem se to fakt učil?
Život je těžký v tom, že ho žijeme jen jednou. Už proto, že ho žijeme jen jednou, stojí zato žít ho naplno! Nepromarněme chvíle, okamžiky, setkání, příležitosti, výzvy, neboť nevíme, jestli přijdou další. Ale když budeme žít v pravdě, vše se bude dít v pravý čas (srov. Sír 39,16).
Život je krásný, protože ho nežijeme pro sebe!
Díky za článek, Kači, moc hezký..!
5íkám s oblibou, že život je náročně krásný.
A někdy krásně náročný
Mám tu zkušenost, že nejen život, nýbrž vše v něm, co je skutečně krásné, bývá v nějkém smyslu těžké...ale často je to i obráceně :)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.